Zásady správné výživy dětí
14.9.2018 Sylva Šmídová, Jana Petrová
O zásadách správné výživy dětí se neustále podrobně diskutuje. Příspěvek shrnuje to nejpodstatnější a ukazuje, co z těchto zásad a v jakém věku je klíčové. Víte, co je typické pro výživu předškolních a školních dětí? Čím jsou pro dětský organismus důležité hlavní skupiny potravin?
Dítě není malý dospělý, to jistě každý už mnohokrát slyšel. Stejně tak i v normách pro školní stravování je patrné, že výživové nároky dětí se s věkem mění. Stravovací návyky a chuťové preference se budují již v raném dětství, proto by měli rodiče jít dítěti dobrým příkladem.
Význam výživy v dětském věku
Správná výživa je důležitá v jakémkoli věku. Dodává nám energii a živiny, ale také ovlivňuje naše zdraví, a může být tak prevencí výskytu mnoha onemocnění. Její vhodné složení hraje roli ve správném růstu a vývoji dítěte. Strava ve velmi raném dětství ovlivňuje naše chuťové preference v dospělosti, což se opět může projevit na našem zdraví. Pokud preferujeme tučné, přesolené, přeslazené potraviny a pokrmy, svému zdraví příliš neprospíváme a naopak.
Výživa dětí předškolního věku
Strava v období předškolního vzdělávání je z velké části v rukou rodičů, ale i předškolní zařízení se na ní nemalou měrou podílí.
Zatímco v období do 3 let je pro děti jídlo často hlavním zdrojem zábavy a potěšení, po tomto roce klesá zájem o jídlo a vzrůstá zájem o hru a okolí. Někdy i děti, které do té doby dobře jedly, se v tomto období stávají horšími jedlíky. Strava předškoláků by měla být co nejpestřejší s dostatečnou dodávkou mléka a mléčných výrobků, s omezeným používáním soli a cukru.
Možná některé překvapím, ale děti v tomto věku mají rády ovoce a některé druhy zeleniny. Rozhodně však vždy záleží na způsobu, jakým jim zeleninu a ovoce nabízíme. Pokud její nabídku nevhodně komentujeme: „To je zdravé, proto to musíš.“ nebo pokud předem předpokládáme, že dítěti nechutná, vzniká později velký problém v konzumaci zeleniny a ovoce, a tato nechuť přetrvává i do pozdějšího věku.
Vzhledem k věku mají tyto děti malou kapacitu žaludku a střídavé chutě k jídlu, proto je důležité nabízet malé porce častěji během dne. V tomto věku by měl být kladen důraz na pravidelné rozložení stravy, zejména významná je snídaně. Tyto návyky si opět děti nesou celý život.
Strava ve školní jídelně mateřské školy umožňuje dětem ochutnat nové potraviny a pokrmy, se kterými se doma nesetkají, proto je dobré děti k tomuto ochutnávání motivovat a pobízet.
Výživa dětí školního věku
V tomto období se zpomaluje růst dítěte a potřeba energie se zvyšuje pouze mírně. Nástup do školy je spojen s celou řadou změn. Nejčastěji bývá spojen i se změnou pohybových návyků – zatímco v mateřské školce děti moc neposedí, ve škole již musí strávit v lavici několik hodin, klesá tak potřeba energie. Tento náhlý nepoměr mezi příjmem a výdejem energie může pro některé děti znamenat výrazný vzrůst hmotnosti. Jiné děti naopak chodí do různých sportovních kroužků a u těchto se naopak potřeba energie zvyšuje.
Pravidelná školní docházka může u některých dětí vyvolávat nechuť vstávat a případný stres ze školního prostředí. Tyto faktory se nejčastěji projevují na ochotě dětí snídat. Snídaně je však v rukou rodičů, pokud dítě ráno nesnídá, je ve škole mnohem více unavené a nepozorné. Proto je dobré dbát na každodenní snídani. Pokud dítě z nějakého důvodu snídani nestihne, měl by rodič dítěti nachystat dvě vhodné svačiny. Když má žák také odpolední aktivity, měl by rodič chystat dítěti jídlo i na odpoledne.
V tomto období dochází k upevňování stravovacích návyků, proto je velmi důležité, jaký důraz klademe na pestrost a pravidelnost stravy. Školní jídelna pomáhá upevňovat a budovat správné stravovací návyky. Snažíme se o zařazování ovoce a zeleniny do jídelníčku a stále platí omezování sladkostí, výrazně slaných pokrmů a uzenin.
Výživa dospívajících
Období puberty je obdobím velkých změn. Opět nastává intenzivní růst a dochází tak ke zvýšení energetické potřeby, zvláště u chlapců. V období dospívání vrcholí zájem o tělesný vzhled, snaha o odpoutání od rodičů a vymezení se vůči společnosti. Častým problémem dospívajících bývá experimentování s jídlem, ať už držení diet, zastávání alternativních výživových směrů, nebo obliba fast-food. Všechny tyto experimenty se podílí na nevhodné skladbě stravy, což se v kombinaci s růstem a potřebou živin projevuje častým nedostatkem některých vitaminů a minerálních látek. U dívek bývá nedostatkové železo a dále u obou pohlaví zinek, vápník, vitaminy A a C. Na druhé straně dochází k nadbytku energie a některých nevhodných živin, především nekvalitních tuků, cukrů a soli. Nadbytek těchto živin se následně negativně projevuje na tendenci dospívajících k nadváze a obezitě.
Na tomto místě opět hraje roli školní stravování – žák, jehož rodič trvá na školních obědech, má menší potřebu nakupovat nevhodné potraviny a získá dostatek všech živin a energie.
Obecné zásady dětské výživy
Nyní bychom si řekli pár slov k obecným zásadám dětské výživy. Dětská výživa se v obecných zásadách příliš neliší od výživy dospělých, ale jejich správné dodržování má velký význam.
Mezi obecné zásady patří pravidelnost, tedy nevynechávat žádná hlavní jídla ani svačinky. Druhým pravidlem je pestrost a vyváženost, tedy konzumovat od každého trochu a dbát na kvalitu vybíraných surovin.
Nyní si projdeme význam jednotlivých složek dětské výživy.
Obiloviny a výrobky z nich
Obiloviny neboli cereálie patří mezi základní potraviny bohaté na sacharidy, jsou tedy významným zdrojem energie. Již od dětského věku zařazujeme do jídelníčku i celozrnné obiloviny, které obsahují více vlákniny a minerálních látek. Nic se ale nemá přehánět, neboť nadměrné množství celozrnných obilovin v dětské stravě by mohlo způsobit zácpu, nadýmání nebo ovlivnit vstřebávání některých minerálních látek. V předškolním stravování tedy celozrnné pečivo zařazujeme v menším množství než pečivo běžné.
Zelenina a ovoce
Zelenina a ovoce jsou nejen důležitým zdrojem vlákniny, vitaminů a minerálních látek, ale mají také významnou sytící schopnost. Proto bychom v jídelníčku nejen dětí měli dbát na pravidelné zařazování zeleniny a ovoce, alespoň 5x denně, optimálně tedy ke každému jídlu. Ve školním stravování by tak zelenina nebo ovoce měly být na jídelním lístku denně.
Mléko a mléčné výrobky
Každý ví, že mléko a mléčné výrobky jsou důležité pro růst kostí a zubů a také pro růst svaloviny, protože obsahují vápník a kvalitní bílkoviny. Strava dítěte v předškolním věku by měla obsahovat 3–4 porce mléka a mléčných výrobků. Strava dítěte ve školním věku a v období adolescence by měla obsahovat 2–3 porce mléka a mléčných výrobků. Do dvou let věku neomezujeme tučnost mléka, podáváme plnotučné mléko, později již dáváme přednost polotučnému mléku a mléčným výrobkům.
Maso, ryby, vejce v dětské výživě
Maso je dobrým zdrojem plnohodnotných živočišných bílkovin, ve výživě dáváme přednost kvalitnímu libovému a rybímu masu. Bohužel v naší republice není rybí maso ve velké oblibě, ale mělo by být zařazováno pravidelně optimálně 1–2x týdně. Oproti tomu uzeniny a uzené maso jsou v našich krajích značně oblíbené, jejich zařazení do dětského jídelníčku bychom však měli obezřetně hlídat. U předškolních dětí platí, že uzeniny do jídelníčku nezařazujeme téměř vůbec a u školních dětí platí velká opatrnost při jejich používání, maximálně 1x za měsíc.
Luštěniny v dětské výživě
Luštěniny jsou bohaté na vlákninu a rostlinné bílkoviny. V řadě domácností se však luštěniny již téměř nepoužívají a jediným místem, kde se strávník s luštěninami může potkat, je školní jídelna. Ve školní jídelně je vhodné zařazovat luštěniny pravidelně 3–4x do měsíce jako součást polévky a 1–2x do měsíce jako součást hlavního pokrmu.
Střídmé zařazování
V dětském jídelníčku bychom měli být opatrní na množství tuků, cukru a soli. Nevhodné tuky, cukr a sůl se tam však vyskytují často v nadměrném množství – sladké svačinky, nevhodné pokrmy v rychlém občerstvení atd. Je tedy potřeba děti vzdělávat ve výživě a učit je, jaké potraviny jsou pro jejich zdraví prospěšné a které si mají vybírat méně často.
Pitný režim dětí
Další podstatnou složkou správné výživy jsou kvalitní tekutiny. U dětí dbáme na dodržování pitného režimu. Vybíráme vhodné nápoje, kterými jsou pitná voda, voda ochucená ovocem nebo bylinkami. Dále ovocné čaje, neperlivé vody a 100% ředěné džusy, dále také mléko a mléčné nápoje. Nevhodné nápoje pro děti jsou slazené a sycené limonády, perlivé vody, káva, kofeinové limonády a kolové nápoje a v neposlední řadě také energetické a alkoholické nápoje. U dětí se zvyšuje potřeba tekutin v období horkých letních dnů, při zvýšené fyzické aktivitě a při nemoci.
Význam školního stravování pro děti i rodiče
Školní stravování má nejen sytící funkci, ale významná je též role výchovná. Školní stravování může vhodným způsobem formovat stravovací návyky dětí. Dále pomáhá seznamovat strávníky s novými rozmanitými pokrmy a hraje také výchovně vzdělávací roli. Studie dokládají, že pro řadu dětí je školní oběd jediným teplým jídlem za celý den. Važme si tedy možnosti stravovat naše děti ve školních jídelnách a snažme se vzájemně si vyjít vstříc.
Mgr. Sylva Šmídová – Státní zdravotní ústav Brno, Ústav preventivního lékařství LF MU Brno; Mgr. Jana Petrová – nutriční terapeut, Litomyšl